rusa redakti

  Substantivo redakti

 Signifoj
redakti

laboro, ofico ◆ Искать подходящую работу — Serĉi oportunan laboron. nur singularo
laborado, farado ◆ Лопухов хотел приняться за работу. — Lopuĥov volis eklabori. Н. Г. Чернышевский, «Что делать?», 1862—1863 j. nur singularo
laboraĵo ◆ Выставка работ известного художника. — Ekspozicio de laboraĵoj de fama pentristo.
laboro (fizika grando)◆ Джоуль — это единица измерения работы. — Ĵulo estas laa mezurunuo de laboro. nur singularo
verko, publikaĵo, bildo pri scienca aŭ arta temo, ◆ У него много печатных работ. — Li havas multe da publicaĵojn. ordinare pluralo

 Atributoj
redakti

fleksio de vorto работа
laŭ tipo 1a
kazo sing. plur.
nom. рабо́та рабо́ты
gen. рабо́ты рабо́т
dat. рабо́те рабо́там
akuz. рабо́ту рабо́ты
inst. рабо́той
рабо́тою
рабо́тами
prep. рабо́те рабо́тах


Substantivo, neanima, ina genro, 1-a deklinacio (tipo de deklinacio 1a laŭ klasifikado de A.A. Zaliznjak).

 Prononco
singularo: IFA /rɐˈbo̞tə/ , plularo: IFA /rɐˈbo̞tɨ/ 
 Elparolo
 Samsencaĵoj
  1. занятие, труд
  2. изделие, творение
  3. служба, parte: пост
  4. -
  5. публикация, статья
 Kontraŭvortoj
  1. безделье, лодырничество
  2. -
  3. -
  4. -
  5. -
 Hiperonimoj
  1. -
  2. -
  3. -
  4. -
  5. -
 Hiponimoj
  1. -
  2. -
  3. -
  4. механическая работа, термодинамическая работа
  5. -
 Derivaĵoj
 Deveno
Devenas el praslava formo *orbota, el kiu ankaŭ devenis malnovrusa робота «laboro, mallibereco, sklaveco», malnovslava работа.

Idiomaĵoj kaj stabilaj koneksoj redakti

Proverboj redakti

Stabilaj koneksoj redakti

 Referencoj kaj literaturo
 Fontoj kaj citaĵoj